uhlí pytlované prodej

Voda v pytli s uhlím

Posted on Posted in Balená paliva Ridepal, Balené černé uhlí, Balené hnědé uhlí, Balené uhlí, Pytlované uhlí

Mokré uhlí

Vážení, zdravím a obracím se na vás s dotazem.
Objednali jsme několik metráků baleného uhlí. Když jsme zboží obdrželi, bylo velice dobře zabaleno, ale máme nízké prostory a tak jsem musela rozdělat všechny palety a nanosit pytle po jednom. Přitom jsem zjistila, že všechny igelitové pytle jsou na povrchu vlhké. Horší je, že jsem otevřela jeden pytel a zjistila jsem, že také uhlí uvnitř je vlhké. Půjčila jsem si v práci digitální vlhkoměr a naměřila jsem na povrchu uhlí vlhkost 56%. Jsem znepokojena. Nevím, jak budu topit s takto vlhkým uhlím. Vůbec si neumím představit, jak toto uhlí bude hořet a zda nebude do ovzduší unikat ještě více škodlivin, než by mělo. Jsem bezradná a zmatená. Sdělte mi, prosím, co mám dělat a jak tento problém vyřešit?

Zdraví Vás Marie K.

Pro pořádek si ještě uveďme, že se jednalo o černé uhlí, které bylo baleno v létě, za těch největších veder, kdy už nepršelo aspoň měsíc, ale pojďme postupně:

  • Je třeba si uvědomit, že balení do igelitových obalů je u nás věc naprosto nová, doposud neznámá a tak chápu, že u Vás budí, mírně řečeno, rozpaky. Přináší nám všem věci nové a doposud neznámé – nebo známé, které jsme si ale neuvědomili. Sám se přiznám, že i když jsme doma topili uhlím od malička, podstatu některých věcí a jevů jsem pochopil až dnes.
  • Pojďme tedy pěkně po řadě a podívejme se na uhlí, jako přírodní produkt, jeho spalování a celý proces balení a skladovaní.
  • Veškeré informace, které zde uvádím si nakonec můžete sami ověřit na odborných portálech či přímo u producentů, výrobců uhlí a to prostřednictvím internetu.

 

Uhlí, ať už černé nebo hnědé, je přírodní surovinou

Pokud se budete blíže zajímat o složení uhlí, zjistíte, že jeho nedílnou součástí je také voda.
Tato voda není pouhým okem vidět, ale je v uhlí vázána (nemá nic společného s tím, pokud uhlí zmokne venku a je mokré na povrchu).

Místo sklepa bazén?

U černého uhlí udávají odborné prameny obecně 1- 15% vody (podle typu a těžební lokality), u hnědého uhlí se toto procento pohybuje (celosvětově – z globálního hlediska) dokonce až ke 40% procentům (opět podle místa těžby – sklep s tímto uhlím by pak spíše připomínal bazén).

Černé uhlí

v tomto konkrétním případě má, podle rozborů nezávislých laboratoří, uhlí okolo 8% vázané vody.

  • Opět prosím, nezaměňujme s tím, že hodím uhlí do sklenice vody a následně budu měřit jeho povrchovou vlhkost. Takto měření opravdu neprobíhá.

Zvláště černé uhlí se opravdu nechová jako houba. Pokud je vodou nasyceno, tak jak vyplývá z jeho specifikací, další vodu již nepřijímá. Zjednodušeně lze tedy říct, že není vodou nasákavé, lidově, že vodu nepije.

uhlí prodej
Pokud je to možné, uhlí na přímém slunci neskladujeme.

Kde se tedy voda vlastně vzala?

Zde je velmi důležité si připomenout zásadní věc:
je to přírodní produkt, který obsahuje vázanou vodu.
Tato vázaná voda, je pro uhlí velmi důležitá.

Hnědé uhlí

  • Je jedním ze zažitých mýtů, že hnědé uhlí musí být suché. Pravý opak je pravdou.

Hnědé uhlí si musí udržet svou přirozenou vlhkost, která jednak zabraňuje jeho degradaci a jednak zvyšuje jeho výhřevnost.

„Mokré hnědé uhlí“ má vyšší výhřevnost

„Například produkce bílinského nízkosirnatého uhlí vykazuje dlouhodobě průměrné hodnoty obsahu veškeré vody v původním stavu Wrt = 30 %. Dle stanovených parametrů platí, že u tohoto uhlí je maximální obsah vody v původním stavu do 33 % a v uhlí procházejícím přes úpravu praním do 34 %. Veškerá expedovaná produkce uhlí z úpravny uhlí Ledvice je průběžně vzorkována a laboratorní analýzy z akreditované laboratoře tuto skutečnost potvrzují. Je nutné zmínit tu skutečnost, že vlivem mokré úpravy uhlí je docíleno menšího obsahu popelu a tím i následně vyšší výhřevnosti takto upravených uhlí. Zvýšená vlhkost uhlí v tomto případě není kvalitativní vada.

  • Při spalování uhlí totiž nezpůsobuje obsah vody v uhlí takové potíže jako např. zvýšený obsah popelu, protože odpařováním vody výhřevnost paliva v průběhu spalovacího procesu mírně stoupá, kdežto vlivem vyššího podílu popelu je výhřevnost takových uhlí vždy nižší.“

Podrobněji zde.

Neustálé vysušování a následné zvlhčování vede k degradaci uhlí

Pokud necháme ležet na slunci například hromadu hnědého uhlí, kde se každý den opakuje cyklus poledního zahřátí, kdy se uhlí zahřeje a na povrchu se vysráží vázaná voda, následně pak dojde k jejímu vysušení, aby se opět celá hromada v noci orosila a nasála kondenzovanou vodu z ovzduší, dojde po pár týdnech k naprosté degradaci takovéhoto uhlí, které se promění, lidově řečeno, v hromadu bláta. Ve stejné, i když mnohem menší míře, toto platí i pro černé uhlí.

  • Snahou tedy je, aby se zabránilo jednak neustále se opakujícímu cyklu vysychání a znovu namočení a současně také úplnému vyschnutí uhlí.

Jak takové uhlí nejlépe skladovat?

Pomineme-li středověké metody skladování ve sklepech či na hromadách, docházíme poměrně logicky k závěru, že ideální by bylo skladovat uhlí v takových obalech, které – mimo jiné efekty, jako prašnost, snadná manipulace – eliminují především degradaci uhlí. Takové materiály jsou teoreticky dnes k dispozici dva. Oba mají svá pro i proti.

Balení do igelitového obalu

Balení do igelitových pytlů má své zastánce i odpůrce. Silnou stránkou igelitu je především jeho schopnost, dokonale obsah uzavřít a udržet relativně stejné klimatické podmínky během celého skladovacího cyklu (během celé doby životnosti produktu). A ni drobné narušení obalu, které může vzniknout při následné manipulaci není na závadu, neboť toto může ovlivnit jen malou část takto uloženého uhlí. Bonusem je pak čistá práce, malá nebo vůbec žádná prašnost. Z hlediska kvality (výroba, skladování, doprava, manipulace) je igelitový pytel jasným vítězem.

Igelit – noční můra

Bohužel v praxi má igelit i svá negativa. Ať chceme nebo ne, zcela v souladu s fyzikálními zákony, dojde k tomu, že pokud je takto zabalené uhlí vystaveno střídání teplot, které je u nás zcela běžné (den – noc) nebo k uložení vyhřáté palety do chladného sklepa, dojde zcela logicky ke kondenzaci vody a jejímu vysrážení se na chladnějším igelitu. A tak je možné, že zákazník zděšeně objevuje kondenzovanou vlhkost pod strečovou folií, pytle jsou na povrchu mokré, přestože se balilo za těch nejkrásnějších letních dní a obdobná situace nastává i při otevření pytlů.

V pytli je voda

Zákazník je zděšen. Pochopitelně první, co ho napadne je to, je vodu přibalujeme k uhlí úmyslně nebo že snad balíme uhlí, které bylo po dešti mokré.

  • Sami už ale asi tušíte, že ani jedno není pravdou.

Prostě a jednoduše došlo jen k tomu, že během teplého letního dne došlo k zahřátí celé palety, volně vázaná voda z uhlí se částečně odpařila a v noci zkondenzovala na chladnějších stěnách igelitového pytle. Voda se ale nikam neztratila, uhlí nevyschlo, zůstalo ve vlhku a nedegraduje. Vše zůstalo společně v igelitovém obalu a uhlí je připraveno vodu opět nazpět přijmout. Vedlejším produktem je to, že vlhkost snižuje prašnost.

  • Bohužel je igelit i noční můrou výrobce, neboť je mnohem více křehký, snáze dochází k jeho perforaci, hůře se s ním manipuluje.

Je juta lepším řešením?

Druhou ověřenou možností, jak uhlí zabalit, jsou pytle na bázi juty. Z pohledu zákazníka i výrobce mají snad výhodu v lepší manipulaci (snesou i mnohem méně šetrné zacházení), bohužel, pokud však chceme dostat k zákazníkům jen to nejlepší, pak jako obalový materiál neobstojí. Nejenže, pokud je uhlí baleno suché (u nás balíme jen „suché“ uhlí) ušpiní co se dá, od dopravního prostředku zákazníka či dopravce, až po samotnou prodejnu, ale pokud se někde paleta uhlí setká s obdobným procesem, který jsem uváděl výše (pytle, respektive uhlí se zahřeje, v noci se pak ochladí) je výsledkem to, že i pod paletou jutových pytlů „suchého uhlí“ najdete obstojnou kaluž vody. Co je však horší, tato voda se už do uhlí nikdy nevrátí a výsledkem může být po delším skladování jen dokonale přesušené uhlí, které hoří jak papír.

Jak to vyřešit?

Ideálním stavem je nechat uhlí uzavřeno v původních obalech co nejdéle je to možné. Není vhodné obaly otevírat a sušit. Jak už víme z výše uvedeného, je to vlastně kontraproduktivní. Igelitový obal vytvoří ideální mikroklima. Voda se z igelitu sama nedostane a tak neškodí okolnímu prostoru, kde probíhá skladování. I pokud skladujeme uhlí v teple nebo na místě, kde dochází ke střídání teplot, vždy se odpaří jen malá část vody, protože mikroklima igelitového obalu se brzy nasytí a vyšší koncentraci vlhkosti už nedovolí. K degradaci uhlí tak v takové míře jako při „sušení uhlí“ nedochází.

Kvalita dostala přednost

Výběrem igelitu jsme jednoznačně vsadili na kvalitu. Jsme si vědomi toho, že to má i svá proti a nebude to jednoduchá cesta.

Je to cesta, která je i o důvěře zákazníků, kteří pochopí, že nám jde o vybudování kvalitní služby.
A víme, že ta stojí především na kvalitním produktu.

  • Není našim zájmem někoho jednou podvést, ale získat spokojeného zákazníka.

Výroba baleného uhlí

Uhlí míří přímo z dolů v krytých dopravních prostředcích přímo do našich hal. Zde se nechává provětrat, případně se dále třídí, zbavuje prachu.

  • Přímo v hale, kde je skladováno se i balí. Velmi pečlivě dbáme na to, co bude zabaleno.

Tím, že máme poměrně velmi rozsáhlé uhelné sklady, je značný i výběr přímých dodavatelů (šachet) a tak můžeme právě pro balená paliva vybrat opravdu to nejlepší.

Mýtus nebo paradox

Posledním z mýtů, se kterými se občas na našich uhelných skladech setkáme – při dodávce kvalitního černého uhlí je: že uhlí nehoří. A přitom tu jde o docela zajímavý paradox.
Platí totiž, že čím je kvalitnější uhlí, tím se hůře zapaluje (rozuměj, aby začalo hořet, potřebuje vyšší zápalnou teplotu – srovnej teplotu vznícení třeba hnědého uhlí a koksu, který se zapaluje tak, že nejdříve se zapálí papír, dřevo, pak uhlí a teprve od něj chytne koks). Ten, kdo byl dříve zvyklý na topení a zapalování hnědého uhlí nebo nekvalitního černého a stačilo mu k tomu pár dřívek a papírků od nanuku, je náhle překvapen, že opravdu kvalitní uhlí tak snadno zapálit nelze.

Vlhkost uhlí a skla

Závěrem bych se ještě krátce zastavil u provedeného měření. Jistě všichni víme, že takto se neměřila vlhkost uhlí, ale pouze povrchová vlhkost daného předmětu. K stejně překvapivým výsledkům při takovéto metodice dojde i tehdy, pokud budete ráno měřit vlhkost skla na Vašem autě. Nepochybuji, že všichni víme, že sklo vodu nesaje a přesto by bylo možné při tomto postupu naměřit i hodnoty daleko vyšší než 56%.

 

Závěr

Závěrem bych Vás rád ujistil, že opravdu máte kvalitní výrobek, nebojím se i říct, že to nejlepší, co je pro Váš způsob topení vhodné. Prašnost v domě je omezena – v neposlední řadě i tou vlhkostí zadrženou v igelitovém obalu. Stejně tak se nemusíte obávat ani nadměrné vlhkosti v domě, protože pokud nebudete (byť v dobrém úmyslu) sáčky sama otvírat, vlhkost se z nich nedostane. Škodlivé emise jsou spíše otázkou obsahu síry a dalších prvků. Mohu Vás ujistit, že i v tomto ohledu je námi dodávané uhlí k životnímu prostředí velmi šetrné.

 

  • Věřím, že po zralé úvaze a prostudování dostupných materiálů sama situaci zvážíte a zjistíte, že balení přírodního produktu do igelitu je opravdu tou nejlepší volbou, byť zdánlivě může situace vypadat na první pohled jinak. Následná topná sezona Vám pak také jasně ukáže, že dodané uhlí patří opravdu k tomu nejkvalitnějšímu, co lze u nás získat.
  • Nicméně, pokud Vás ani tato odpověď zcela neuspokojí, jsem připraven s Vámi celou situaci dále řešit a vyřešit ji až k Vaši naprosté spokojenosti.

 Mgr. Martin Sohr, Ridepal

 

Pokud budete mít hlubší zájem o problematiku, doporučuji Vám například tyto weby a články:

http://www.sd-bilinskeuhli.cz/aktuality/uhli-a-voda.aspx

http://www.tzb-info.cz/

http://energetika.tzb-info.cz/8618-o-spalovani-tuhych-paliv-v-lokalnich-topenistich-1

http://www.okd.cz/cs

http://www.tzb-info.cz/3173-hnede-uhli-a-norma-csn-iso-1928

http://vec.vsb.cz/cz/


Sdílejte:Share on FacebookShare on Google+Email this to someonePrint this page

One thought on “Voda v pytli s uhlím

Comments are closed.