Těžna uhlí v Severočeských dolech

Co to je uhlí?

Posted on Posted in Balená paliva Ridepal, Balené černé uhlí, Balené hnědé uhlí, Balené uhlí, Kotle na tuhá paliva, Prodej uhlí, Pytlované uhlí

Uhlí

Co to je uhlí

Uhlí je hořlavá hornina černé nebo hnědé barvy. Těží se v povrchových nebo hlubinných dolech. Je složeno zejména z uhlíku, vodíku a kyslíku. Obsahuje také další chemické prvky jako například síru, gallium, germanium nebo uran. Rozvoj používání jeho používání se datuje pod dob průmyslové revoluce (18. – 19. století). Tehdy se stalo novým zdrojem energie a tedy velmi důležitou energetickou surovinou. Své využití našlo v mnoha oborech lidské činnosti. Přispělo k rozvoji strojírenství, kdy vyšší požadavky na kvalitu strojů si vyžádaly nové materiály a technologie. Uhlí a koks nahradily dřevěné uhlí, které se používalo už od dob Chetitské říše (3000 let př. n. l.).

Historie

Rozvoj hutnictví přináší vysoké pece, ve kterých se právě díky uhlí a koksu dosahovalo mnohem vyšších teplot. Zpracování železné rudy tak bylo mnohem kvalitnější. Uhlí pak stálo i za rozvojem dopravy. Roku 1765 byl Jamesem Wattem zdokonalen parní stroj. Jeho princip byl ale znám snad již od dob Archimedových (3. stol. před n. l.). K jeho praktickému využití však do té doby nedošlo a zakrátko se objevila také parní lokomotiva. Vznikaly nové dráhy (železnice) nebo první parní loď (parník). Ani parní automobil (1769) na sebe nenechal dlouho čekat.

Kdy a jak vzniklo

Pro odpověď musíme hluboko do minulosti. Vznikalo pravděpodobně v průběhu desítek až stovek miliónů let. Většina se začala tvořit v období, které dnes geologové nazývají obdobím carbonu. To začíná asi před 360 milióny let a končí před 286 miliony let. Základem byly jezerní a říční pánve, případně jiná nízko položená území. Tady docházelo k tomu, že pravěké rostliny (přesličky, plavuně a kapradiny) byly zaplaveny vodou či bahnem. Případně tyto ogranismy po odumření klesaly pod hladinu bažin. Zde, bez přístupu vzduchu nedocházelo k rozkladu, ale k postupnému zuhelnatění. Následný geologický vývoj planety, například různé katastrofy, překryly tato ložiska biologického původu dalšími nánosy materiálů a hornin. Tlak, který tyto horniny vyvolávaly, patří také k jednomu z faktorů, který se zapřičinil o vznik uhlí. Vlivem právě tlaku vzniká z rašeliny postupně uhlí. Nejstarší jsou černá uhlí, hnědá uhlí jsou pak geologicky mnohem mladší.

Kde se těží

těžba uhlí
Těžba uhlí v Severočeských dolech.

Uhlí najdeme na celé naší planetě, protože všechny její části procházely (zjednodušeně řečeno) stejným vývojem. Světové zásoby se odhadují a přesnost těchto odhadů je dána kvalitou geologického průzkumu dané lokality. Důležité také je, kde je tato těžba ekonomická. To záleží na aktuálním stavu našich těžebních technologií. V některých slojích se dnes těžba nemusí vyplácet, což však neznamená, že zítra se situace nemůže změnit. Díky novým technologiím se těžba může stát opět ekonomicky rentabilní. Celkové zásoby by tedy podle dnešních znalostí měly vystačit ještě nejméně na dalších 120 let. Mezi největší „těžaře“ uhlí patří Spojené státy, Rusko, Čína, které mají zhruba 50% podíl na světové těžbě. Austrálie, Indie, Ukrajina, Kazachstán, Jihoafrická republika, Polsko, Brazílie, Kolumbie, Německo, Kanada, Česko, Indonésie a Řecko se dělí o zbytek.

Jak se těží

Těžba je proces, kdy ze svrchních vrstev zemské kůry získáváme surovinu. Pokud se nachází nízko pod povrchem, to se pak těží povrchovým dobýváním. Je-li hlouběji pod zemí, dostáváme ho hlubinným dobýváním.

Povrchová těžba

Povrchové dobývání je pochopitelně levnější způsob, při kterém v povrchovém dole (lomu) dochází ke skrývce svrchní horniny. Tato činnost poměrně zatěžuje krajinu a má na ni nezanedbatelný vliv. Nicméně záleží na následné společenské odpovědnosti, aby po ukončení těžby byla krajina rekultivována. Vrácena do původního stavu a původnímu účelu.

Hlubinná těžba

Hlubinná těžba je poměrně náročný a tedy i drahý proces. Těží se pomocí systému šachet a štol, dnes s poměrně s vysokým procentem mechanizovaných postupů a za použití moderních technologií. Pokud hovoříme o hlubinné těžbě černého uhlí u nás, sloje dosahují mocnosti (tloušťky) od 0,3 – 6,5 metrů. Tyto sloje se nacházejí v hloubkách od mnoha desítek až stovek metrů pod zemí (okolo až 1 200 metrů). Ani tato činnost se však neobejde bez vlivu na životní prostředí, i zde můžeme zaznamenat vlivy důlní činnosti na povrchu. I zde je to otázka odpovědného přístupu těžařů, k následkům jejich činnosti na povrchu.

Hlubinná těžba uhlí v dole.
Hlubinná těžba uhlí v dole.
Sdílejte:Share on FacebookShare on Google+Email this to someonePrint this page

2 thoughts on “Co to je uhlí?

Comments are closed.