Použití uhlí

Použití uhlí

Posted on Posted in Balená paliva Ridepal, Balené černé uhlí, Balené hnědé uhlí, Balené uhlí, Kotle na tuhá paliva, Prodej uhlí, Pytlované uhlí

Použití uhlí

Použití uhlí je velmi široké. Uhlí je velmi důležitou energetickou surovinou. Možná málo kdo z nás si dnes uvědomí, že za takzvaně čistou elektrickou energií stojí velmi často právě uhlí. To se na elektřinu přeměňuje v telených elektrárnách. Podle některých zdrojů se na primárních energetických zdrojích světa podílí ropa asi 36 %, uhlí pak 27 %, zemní plyn 23 %, vodní elektrárny 6 % a jaderná energie 6 %.

Uhlí v energetice

K přeměnám uhlí v elektrickou energii dochází v tepelné elektrárně spalováním. Zjednodušeně jde v podstatě reakcí uhlíku z uhlí s kyslíkem ze vzduchu. Následně uvolněné teplo ohřívá vodu, která se mění v páru a následně roztáčí turbínu, která pohání generátor na výrobu elektřiny.

Uhlí v průmyslu a výrobě

Použití uhlí
Použití uhlí je dnes velmi rozmanité.

Dnes má uhlí nezastupitelné místo v metalurgii – výrobě a zpracování železa, oceli, slitin. Zde se používá jednak v původní formě nebo ve formě derivátů (koks, plyn). Už od dob průmyslové revoluce v 18. století nahradilo uhlí v těchto procesech dřevo, respektive dřevěné uhlí. To se používalo už do časů starých Chetitů (3 000 let př. n. l.). Z uhlí se karbonizací (koksování, pyrolýza), což je řízený soubor procesů, kdy za nepřístupu vzduchu dochází k zahřátí uhlí až na 1 000 °C dochází k jeho odplynění a vzniká koks.

Uhlí hraje svou nezastupitelnou roli i v chemickém průmyslu

Současně při karbonizaci (koksování) vzniká celá řada vedlejších produktů. Koksárenské plyny, čpavková voda, dehet, benzol, naftalen, amoniak a další. Ty najdou své uplatnění v chemickém průmyslu. Při výrobě například nátěrových hmot nebo v papírenském, farmaceutickém, textilním či kožedělném průmyslu (barviva, laky, tmely, pigmenty a další.

Obdobně jako koksování u černého uhlí probíhá i nízkoteplotní karbonizace u hnědého uhlí. Tady podobnými procesy vznikají jednotlivé komponenty, které své využití následně najdou v chemickém průmyslu. Do konce druhé světové války se hnědé uhlí dokonce využívalo i pro výrobu pohonných hmot. Poté bylo nahrazeno ropou a zemním plynem, kde bylo zpracování jednodušší.

Zplyňování uhlí

V minulosti byl produktem, který vznikal při zpracování hnědého uhlí zplyňováním také svítiplyn a další plyny. Svítiplyn se používal pro plynové veřejné osvětlení, vytápění a v neposlední řadě také v domácnostech. Veřejné osvětlení využívalo svítiplyn od roku 1807. Vzhledem k náročným rozvodům plynového potrubí a nebezpečí výbuchu bylo ale nahrazeno osvětlením elektrickým. Vzhledem k tomu, že svítiplyn je výbušný, byl i v domácnostech v poměrně nedávné minulosti nahrazen zemním plynem. Zplynováním vznikají dnes i další plyny, které najdou své místo v chemickém průmyslu pro další výrobu.

Sorbenty

Sorbenty z uhlí jsou dalším produktem, který z uhlí vzniká. Jde o tuhé látky s porézní strukturou, které je schopno zachytávat (absorbovat) plyny nebo kapaliny. Aktivní uhlí se opět používá například v chemickém průmyslu, kde je vhodné pro odbarvování či čistění kyselin.

Sdílejte:Share on FacebookShare on Google+Email this to someonePrint this page